Tento film je o hledání, lásce a odpuštění. Je odpovědí na vaše otázky.
https://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=k7ONqtbVX9A#!
Bůh je milostivý a miluje každého bez rozdílu.
Boží vůle Tě nikdy nevede na takové místo, kde by Tě jeho milost nechránila.
Boží vůle Tě nikdy nevede na takové místo, kde by Tě jeho milost nechránila.
Každé náboženství má pro Boha jiný název a jinou podobu, ale v podstatě všichni mají na mysli a ztvárňují stále stejnou věc. Pouze způsob vyznání se lyší.
Protože věřím, ale nejsem žádného náboženského vyznání, je pro mne slovo Bůh jenom pojem, nebo spíše jenom slovo, kterým je pojmenována skutečná vyšší síla a zákony universa. Je rozdíl mezi vírou a vyznáním. Můžu v něco věřit, ale nemusím se přiklánět k nějakému určitému vyznání a jeho kodexy dodržovat.
Boha si nepředstavuji jako starého muže s dlouhými vousy.
Je to pro mne ta nejčistší pozitivní energie / energie dobra a lásky/, něco jako tvrdé energetické jádro /magnet /, které má nepředstavitelnou přitažlivost na základě nesmírné koncentrace této pozitivní energie. Zároveň existuje druhé jádro, jako protiklad, se zápornou energiií /zlo /. Naše výchova a naše vlastnosti nám určí hlavní směr, pro které jádro se rozhodneme. Ale jako člověk se svobodnou vůlí se můžeme volně pohybovat v obou směrech, od dobra ke zlu a naopak.
Proto upřednostňuji název universum. I když, pokud je člověk v tísni, první věta, co ho napadne je : "Bože, pomoz mi.", protože tuto větu máme po celá staletí zakódovánu v hlavě. I já se přiznám, že pokud jsem v úzkých, použiji toto jméno a ne universum.
-----------------------------------------------------------
Proč taková nechuť ke slovu Bůh? Bude to asi tím, co se donedávna dělo na této planetě ve jménu Boha. Upevňování moci, lži a polopravdy, chamtivost, zvrácenost, fanatismus, netolerantnost, potlačování svobodné vůle všemi prostředky, i násilím, přetvářka a pokrytectví. Nadřazenost a přesvědčení, že jen má víra v Boha a jeho ztvárnění je ta správná a vnucování jí ostatním. Mám na mysli všechna náboženství /nejenom křesťanství/ bez rozdílu, která toto vše dělala ve jménu víry a Boha, ať už byla jejich představa a forma víry jakákoliv. Vždy, celá staletí, šlo jen o jedno a totéž. Mít víc než mám a mít moc rozhodovat. Byl to prostředek, forma moci založená na strachu a nevědomosti, jak udržet lidi tam, kde je tato určitá mocenská síla /církev a jiné / potřebovala a chtěla mít. Jako poslušné ovce, které se na nic neptají, bez vlastní vůle. S Bohem a láskou to nemělo nic společného. Velice pochybuji, že toto si Bůh přál.
-----------------------------------------------------------
Slovo Bůh / v jiných kulturách všechny příslušné názvy pro Boha / bylo podle mě vymyšleno, aby si lidé dokázali nějakým způsobem lépe představit vesmírnou sílu a energii, která není vidět, ale tušíme ji a která je příčinou veškerého bytí. Je to lidská vlastnost. Nemůžeme říkat "To " něčemu tak vznešenému. Proto jí nejdříve dali jméno a ušlechtilé vlastnosti jako nesmrtelnost /energie stále je, nejde zničit/, dobro, láska a odpuštění / protiklad zla /, spravedlnost, moudrost atd. pro lepší pochopení jejích zákonů a všeho, co se děje. Pak dostala podobu. Toto konkrétní ztvárnění, podoba Boha, vzniklo z touhy i nutnosti, jak zprostředkovat negramotnému lidu vizi Boha a duchovna, něco, co není vidět.
Lidé již od pradávna věděli, že existuje nějaká vyšší síla, něco, co je nad lidské chápání. Ale protože jsme jenom lidé, náš rozum a chápání je omezeno. Ztratili jsme schopnost vnímat jemné vibrace vesmíru, který nám odpovídá na naše prosby, otázky nebo nás nějakým způsobem upozorňuje na hrozící nebezpečí. Je to dáno naším fyzickým tělem a uspořádáním, formováním a kulturou společnosti, ve které se nacházíme a žijeme.
Obyčejní, chudí a negramotní lidé sice znali zákonitosti vesmíru, proč nebo jak. Vždyť tyto zákonitosti využívali již od pradávna, měli své bohy a rituály, ale nedokázali si je představit a pochopit ve spojení s teologií / nauka o Bohu, bohosloví /. Ale potřebovali něčemu věřit a potřebovali si to také představit. Je to lidská touha, dotknout se ho, promluvit s ním. Je to logické. Pokud nad něčím přemýšlíte, ale nevíte vlastně, jak to vypadá, začne fungovat naše fantazie.
Mozek přijímá signály z universa ve zvláštním jazyce, který musí přeložit. Pokud jste již někdy byli tam nahoře, tak víte, že tam není řeč jako taková. Není to hmotný svět, jako tady dole na zemi. Vše je jen energie,která se přetváří z jedné formy do druhé. Všichni mluvíme universálním jazykem, který je úplně jiný a mluvíme na sebe telepaticky. Jsme jenom energií, ale můžeme mít podobu, protože stačí myšlenka a vše je. Můžeme si dát podobu, jakou chceme. Můžeme mít, co chceme. Myšlenka a energie to zařídí. A protože jsme všichni součástí universa, tak máme přístup ke všem informacím, které se týkají jak života, tak vědomostí a schopností. Všichni je spolu sdílíme. Říká se tomu kolektivní vědomí. Během jedné setiny vteřiny vidíte, slyšíte a víte všechny informace o komkoliv a o čemkoliv. Proto když jste tam nahoře, je vám vše hned jasné a vůbec vás to nepřekvapí. Je to samozřejmost. Vidíte a cítíte všechny souvislosti a okolnosti a během jedné vteřiny vše chápete. Ale pokud chcete své pocity, dojmy a zážitky vysvětlit ostatním kolem sebe, zjistíte, že to nejde. V tomto světě pro to nejsou /neexistují/ slova, i když vy víte přesně, co jste cítili a viděli. A s tím si náš mozek musí poradit. Proto tuto řeč převede na jinou formu. Takovou, které rozumí a kterou zná. Na obrazy, barvy, kousky dějů, znaky, symboly a potom různé podoby lidí, které jsme někde viděli.
A tak dostal Bůh podobu na základě informací z universa do našeho mozku a jejich přetlumočením v kombinaci s naší fantazií. Pokud bychom chtěli ztvárnit podobu Boha v dnešní době, určitě by vypadal úplně jinak. Byl by více podobný současným lidem a možná by nebyl tak starý. Kdo ví ? Každý vidí jeho podobu jinak. Já osobně jsem ho viděla v podobě Albrechta D"urera. Bůh nebo Universum musí mít nějakou podobu, protože se těžko mluví s energií. A proto náš mozek vykouzlí podobu, jaká je nám a našemu srdci a cítění nejbližší. To se týká i toho, kam odcházíme, když umřeme. Každý vidí přesně to, kde je mu nejlépe. Náše myšlenka, cit a touha to vytvoří.
Já osobně věřím, ne věřím, vím, že jsme všichni součástí universa. Odtamtud jsme přišli a tam se také jednou vrátíme.
Afirmace :
"Můj Bože, procházej po mém domě, seber všechny moje starosti a choroby, prosím zachraň a uzdrav mojí rodinu, ve jménu svém."
Žádné komentáře:
Okomentovat