úterý 19. března 2013

DENÍK OBYČEJNÉ ŽENSKÉ, ANEB JAK JE NA TOM ROZVEDENÁ ŽENA V TOMTO STÁTĚ

DENÍK

Změny v mém životě. Dobré, či špatné? To se ukáže až časem.


Tak jsem tu dlouho nebyla a nic nenapsala.
Nebylo to tím, že by nebylo o čem psát, ale pro to, že se děly v mém životě obrovské změny a já jsem je musela nejdříve vstřebat.

Budu zde psát o svých zážitcích, co mě potkalo, jak jsem hledala práci a zda jsem ji našla, o mém dalším vzdělávání, o lidech, které jsem potkala, o mých snech  a zda se mi splnily. Prostě o všem, co mě napadne a bude mi připadat zajímavé z hlediska poučení, jako odstrašující příklad, aby jste neudělali stejné chyby jako já.

První zásadní změna je, že jsem se musela odstěhovat z bytu, ve kterém jsem bydlela 27 let.

Začalo to již dávno, v době, kdy jsem ještě byla vdaná, ale již v rozvodovém řízení. Proč,  zde nebudu psát, protože by to bylo přímo na román. Možná někdy.

Znáte to, ne? Když se dva rozvádí?  Většinou to neprobíhá klidně. Jeden na druhého hází špínu a snaží se u soudu sebe ukázat jako vzor všech cností. A doma, za zavřenými dveřmi probíhá peklo.

Tak to bylo i u nás.
Po úspěšném rozvodu jsem zůstala úplně sama s 3 dětmi na mateřské dovolené. Když píši úplně sama, tak to myslím doslovně.
Neměla jsem nikoho, na koho bych se obrátila o pomoc. Je pravda, že mě to v tu chvíli netrápilo, to až později. Prozatím jsem byla ráda, že jsem rozvedená.
Uvědomovat jsem si to začala ve chvíli, kdy jsem neměla dostatek peněz a potřebovala jsem je nějakým způsobem sehnat. Byla jsem na MD a můj měsíční příjem byl asi 3.000 + 1.200 alimenty.

Pokračování příště.

Žádné komentáře:

Okomentovat