Stále narážím na slovo Id, EGO, SUPEREGO a DUŠE. Co to je ?
Pokusím se to zde vysvětlit, ale nevím, zda se mi to povede, protože je to složitější, než se na první pohled zdá.
Vědomí
Vědomí je všechno to, co si uvědomujeme, respektive prožíváme to, co se děje v určitých částech našeho mozku. Pokud něco děláme vědomě, můžeme se ovládat vůlí a ovlivnit tak výsledky naší činnosti a samozřejmě za ně pak nést plnou zodpovědnost. Podle F. Koukolíka by měl pojem vědomí znamenat bdělost, zaměřenou pozornost, pracovní (provozní) paměť nebo paměti, ale i sebeuvědomování a osobnost.
Předvědomí
Předvědomí je pojem užívaný pro všechny informace, které máme v paměti a které, ačkoli právě nezaměstnávají naši vědomou pozornost, si dokážeme libovolně vybavit. Jsou to vzpomínky. Vzpomeňte si například na svůj domov. Dokud jsem se o něm nezmínil, pravděpodobně jste na něj nepomysleli, ale v okamžiku vyslovení se ve vašem vědomí okamžitě vybavily různé myšlenky a vizuální představy s domovem spojené. Vynořily se z vašeho předvědomí. To je to, co si přinášíme z minulosti. Vzpomínky, zážitky, výchova, vzdělání atd.
Nevědomí / podvědomí
Nevědomí sestává ze záhadných hlubin, které jsou pro vědomí zpravidla nedostupné bez použití vhodných technik (hypnózy, snů a především meditace). Jung rozděluje nevědomí na osobní nevědomí, které se skládá z toho, co souvisí s naším vlastním životem, zasuté nebo potlačené vzpomínky.. a na kolektivní nevědomí, což jsou (zjednodušeně řečeno) zděděné predispozice společné nám všem - způsob myšlení a vnímání, společný celému lidskému rodu. Kolektivní nevědomí je zřejmě pramenem našeho společného snažení, našich citových i duchovních tužeb a také vzorů - archetypů - jak je Jung nazývá.
Vědomí může mít jen omezenou kapacitu a ve chvíli, kdy je zahlceno podněty z okolí, pracuje podvědomí neboli nevědomí. To posílá vědomí nějaké informace nebo signály (ať už výstražné a negativní, nebo příjemné a pozitvní), které někdy můžeme označovat za tzv. šestý smysl. Ne všechny informace a zkušenosti tedy vědomě ovládáme, my dokonce ani o drtivé většině zkušeností a poznatků v našem nevědomí nevíme. Nevědomí si však nechává pro sebe informace jen do té doby, kdy vědomně zaznamenáme něco již známého. V tom okamžiku nevědomí vědomí poskytuje všechny informace, které s daným podnětem nějak souvisí. Začneme si uvědomovat, zapojí se Ego.
Většinou je informací bohužel tolik, že si je nemáme šanci vědomě uvědomit a tak si z nich vybereme jen určitou část, se kterou naše vědomí disponuje.
Pokusím se to zde vysvětlit, ale nevím, zda se mi to povede, protože je to složitější, než se na první pohled zdá.
Id + Ego + Superego = já = naše duše Psyché — výraz pro lidskou duši či mysl.
To jsme my, naše osobnost. Patří neoddělitelně k sobě a ukazují, jací jsme a jak se chováme.
Duše - Já
Je tvořena těmito 3 úrovněmi
Nejvyšší - SUPEREGO
- sociální složka
- vědomá, nevědomá i předvědomá úroveň
ideály, cíle, touha být lepším člověkem
Řídí se principem dokonalosti: „chce“ být dokonalé z hlediska společnosti
a působí vědomě i nevědomě.
Vzniká působením výchovy, neboli okolí, které na nás má vliv a snaží se nás
civilizovat do standardů společnosti, ve které vyrůstáme.
Prahne po ideálech a nutí osobnost snažit se jich dosáhnout.
Je naší zažitou vnitřní morálkou, neboli svědomím.
- sociální složka
- vědomá, nevědomá i předvědomá úroveň
ideály, cíle, touha být lepším člověkem
Řídí se principem dokonalosti: „chce“ být dokonalé z hlediska společnosti
a působí vědomě i nevědomě.
Vzniká působením výchovy, neboli okolí, které na nás má vliv a snaží se nás
civilizovat do standardů společnosti, ve které vyrůstáme.
Prahne po ideálech a nutí osobnost snažit se jich dosáhnout.
Je naší zažitou vnitřní morálkou, neboli svědomím.
Prostřední - EGO
- vědomí / rozum
Vědomí je v podstatě část mysli, jejímž prostřednictvím cítíme, že žijeme.
Co si uvědomujeme, prochází přes rozum a uvědomování.
Vše co jsme nasbírali a získali během svého života.
Znalosti, dovednosti, vědění, návyky, převzaté principy
Co si uvědomujeme, prochází přes rozum a uvědomování.
Vše co jsme nasbírali a získali během svého života.
Znalosti, dovednosti, vědění, návyky, převzaté principy
Jde o racionální složku, která se řídí principy svědomí, povinností a sociálních jistot.
Snaží se o rovnováhu mezi Superegem a Idem
Je vědomé i předvědomé, a výsledkem jeho činnosti je naše chování.
Snaží se o rovnováhu mezi Superegem a Idem
Je vědomé i předvědomé, a výsledkem jeho činnosti je naše chování.
Jeho protivahou je Id.
Nejnižší - ID
- označuje podvědomí / nevědomí a předvědomí.
je nejnižší složkou naší osobnosti, našeho JÁ
Jedná na základě těch nejzákladnějších lidských pudů.
Funguje v oblasti podvědomí (nevědomí) a to bez výjimky iracionálně.
Primární je pro něj dosahování slasti – usilování o nebo vyhledávání toho, co daného
člověka uspokojuje.
Může jít o základní podmínky nezbytné pro přežití (čistý vzduch, teplo, jídlo, voda).
Nebo o intenzivní zážitky (sexuální, adrenalinové, spirituální, zábavné) až po potřeby
vlastní lidem coby vyšším společenským bytostem (peníze, touha po uznání, prestiž).
Jde o složku vrozenou, to, co jsme dostali do vínku
Vlastnosti, nadání, vášně, pudy, přání, touhy, ideály, spontánnost…
„Idem v akci“ můžeme označit novorozence.
je nejnižší složkou naší osobnosti, našeho JÁ
Jedná na základě těch nejzákladnějších lidských pudů.
Funguje v oblasti podvědomí (nevědomí) a to bez výjimky iracionálně.
Primární je pro něj dosahování slasti – usilování o nebo vyhledávání toho, co daného
člověka uspokojuje.
Může jít o základní podmínky nezbytné pro přežití (čistý vzduch, teplo, jídlo, voda).
Nebo o intenzivní zážitky (sexuální, adrenalinové, spirituální, zábavné) až po potřeby
vlastní lidem coby vyšším společenským bytostem (peníze, touha po uznání, prestiž).
Jde o složku vrozenou, to, co jsme dostali do vínku
Vlastnosti, nadání, vášně, pudy, přání, touhy, ideály, spontánnost…
„Idem v akci“ můžeme označit novorozence.
Pokud dojde k nějakému vážnému narušení ve vývoji osobnosti (s krátkodobým i dlouhodobým trváním) následkem může být rozpolcení osobnosti na osobnost, kde převažuje id - a osobnost, kde převažuje ego.
Vysvětlení pojmů : vědomí, nevědomí / podvědomí a předvědomí
Vysvětlení pojmů : vědomí, nevědomí / podvědomí a předvědomí
Vědomí
Vědomí je všechno to, co si uvědomujeme, respektive prožíváme to, co se děje v určitých částech našeho mozku. Pokud něco děláme vědomě, můžeme se ovládat vůlí a ovlivnit tak výsledky naší činnosti a samozřejmě za ně pak nést plnou zodpovědnost. Podle F. Koukolíka by měl pojem vědomí znamenat bdělost, zaměřenou pozornost, pracovní (provozní) paměť nebo paměti, ale i sebeuvědomování a osobnost.
Předvědomí
Předvědomí je pojem užívaný pro všechny informace, které máme v paměti a které, ačkoli právě nezaměstnávají naši vědomou pozornost, si dokážeme libovolně vybavit. Jsou to vzpomínky. Vzpomeňte si například na svůj domov. Dokud jsem se o něm nezmínil, pravděpodobně jste na něj nepomysleli, ale v okamžiku vyslovení se ve vašem vědomí okamžitě vybavily různé myšlenky a vizuální představy s domovem spojené. Vynořily se z vašeho předvědomí. To je to, co si přinášíme z minulosti. Vzpomínky, zážitky, výchova, vzdělání atd.
Nevědomí / podvědomí
Nevědomí sestává ze záhadných hlubin, které jsou pro vědomí zpravidla nedostupné bez použití vhodných technik (hypnózy, snů a především meditace). Jung rozděluje nevědomí na osobní nevědomí, které se skládá z toho, co souvisí s naším vlastním životem, zasuté nebo potlačené vzpomínky.. a na kolektivní nevědomí, což jsou (zjednodušeně řečeno) zděděné predispozice společné nám všem - způsob myšlení a vnímání, společný celému lidskému rodu. Kolektivní nevědomí je zřejmě pramenem našeho společného snažení, našich citových i duchovních tužeb a také vzorů - archetypů - jak je Jung nazývá.
Vědomí může mít jen omezenou kapacitu a ve chvíli, kdy je zahlceno podněty z okolí, pracuje podvědomí neboli nevědomí. To posílá vědomí nějaké informace nebo signály (ať už výstražné a negativní, nebo příjemné a pozitvní), které někdy můžeme označovat za tzv. šestý smysl. Ne všechny informace a zkušenosti tedy vědomě ovládáme, my dokonce ani o drtivé většině zkušeností a poznatků v našem nevědomí nevíme. Nevědomí si však nechává pro sebe informace jen do té doby, kdy vědomně zaznamenáme něco již známého. V tom okamžiku nevědomí vědomí poskytuje všechny informace, které s daným podnětem nějak souvisí. Začneme si uvědomovat, zapojí se Ego.
Většinou je informací bohužel tolik, že si je nemáme šanci vědomě uvědomit a tak si z nich vybereme jen určitou část, se kterou naše vědomí disponuje.
Žádné komentáře:
Okomentovat